Novinky

Pěší turistika v Krkonoších

Krkonoše jsou přímo rájem pro pěší turistiku, ve kterém můžete na vlastní kůži poznat jedinečnou krajinu v Evropě. Drsná příroda na hřebenech a vrcholcích hor Vás vyzývá. Ten, kdo zvládne kamenité pěšiny a překoná dlouhá stoupání, bude odměněn nádhernými výhledy do kraje. Kdo ucítí vítr na tváři a nechá se kochat panoramaty, rychle pochopí, proč je toto místo tak výjimečné a také, jak vznikly všechny ságy a pověry o Krkonoších.

Pěší turistika má zde dlouholetou tradici. Již Goethe putoval na Sněžku (1602 m) za východem slunce. Turistické trasy jsou dobře vyznačeny a rozlišeny různými barvami (červená, modrá, žlutá a zelená). Proto je také orientace i pro návštěvníky, kteří jsou zde poprvé, s turistickou mapou jednoduchá. Pokud neradi šlapete do kopce můžete využít lanové dráhy. Návštěvu sousedního Polska Vám umožní hraniční přechody pro pěší. Vzhledem k tomu, že se může počasí v Krkonoších během jedné hodiny zcela změnit, doporučuje se mít s sebou na túru vždy turistickou mapu, oblečení do deště a něco teplejšího. Pohybujte se pouze po vyznačených trasách a berte prosím zřetel na citlivou krkonošskou přírodu.

Malebná krajina nejvyšších českých hor Krkonoš s nejvyšší horou Sněžkou a pramenem světového veletoku Labe přitahují již více než sto let navštěvníky z celé Evropy. Přestože je krkonošská krajina chráněna národním parkem a některá místa jsou pro cyklisty nedostupná, najdete v Krkonoších i v podhůří stovky kilometrů krásných tras pro horská, treková i silniční kola. Odměnou za nějaké to šlapání do kopců vám budou zážitky z úchvatných výhledů, z jedinečné přírody, malebných horských vesnic i podhorských historických měst. Šetřit občas síly do kopců vám pomohou sedačkové lanovky, které vás vyvezou nahoru i s kolem nebo speciálně vybavené cyklobusy. Vybrali jsme pro vás některé trasy tak, aby vám přinesly nejen nezapomenutelné zážitky, ale také více poznání – poznání místní krajiny, lidí a historie. Třeba vám pak náš kraj ještě více přiroste k srdci.

Vrchlabím, kde „začínají Krkonoše“, prochází dvě dálkové cyklotrasy. Cyklotrasa č. 2, Labská stezka, dříve značená jako č. 24, začíná ve Vrchlabí a směřuje více či méně podél Labe až do Německa, kde se Labe vlévá do moře. Druhou dálkovou je cyklotrasa č. 22, tzv. Jizersko-jesenická magistrála, která křižuje Krkonoše v jejich podhorské části a prochází i napříč Vrchlabím.

Svůj start má ve Vrchlabí u vlakového nádraží pásově značená cyklotrasa č. 4301, která vede z Vrchlabí přes Horní Lánov a Černý Důl na Hoffmanovy boudy v Janských Lázních (13 km).

Další cyklotrasou, která začíná ve Vrchlabí, a to na náměstí Míru u kostela sv. Vavřince, je krkonošská cyklotrasa č. 10. Odsud stoupá na Křížovky směr Benecko a pokračuje přes Mrklov do Horních Štěpanic, na Rovinka a do Vítkovic k hotelu Praha (18 km). Cestou ji křižují další cyklotrasy, po kterých lze pokračovat až na hřebeny Krkonoš.

Cyklostezka Vrchlabí – Lánov

Cyklostezka mezi Vrchlabím a Lánovem začíná cca 100 m za autobusovým nádražím ve Vrchlabí a je hojně využívána nejen cyklisty ale i in-linery. Povrch je nový asfaltový, lehce hrubší. Náročnost lehká, pozor však na sjezd z kopce do Lánova. Stezka je v půli kopce přerušená na cca 100 m, které je nutno překonat po hlavní silnici. Dále cyklostezka pokračuje až na konec Lánova směr Čistá.

Výchozí místo: ul. Lánovská, za autobusovým nádražím ve Vrchlabí.

Délka trasy: 2,5 km

Nejezděte na kole do kopce je mottem Dlouhých sjezdů , které připravil pro návštěvníky Krkonoše – svazek měst a obcí se Správou Krkonošského národního parku. Cyklobusem a lanovkou se i s kolem můžete vyvézt co nejvýše a potom se vydat z horských poloh pohodlnou jízdou do krkonošského podhůří. Trasy nejsou v terénu speciálně značeny, ale vedou po stávajících cyklotrasách. Z Vrchlabí jich můžete využít hned několik.

Kam teče Labe

Vrchlabí – Herlíkovice (538 m n. m.) – lanovkou na Přední Žalý (1018 m n. m.), na kole Benecko, Křížovky, Kněžice, Vrchlabí, Kunčice nad Labem, Klášterská Lhota, Hostinné (350 m n. m.) = 27 km

Sjezd pod Liškou

Vrchlabí – cyklobusem Janské Lázně (670 m n. m.), lanovkou Černá hora (1299 m n. m.), na kole Pražská bouda, Lesní bouda, Tetřeví boudy, Hříběcí boudy, Strážné, Vrchlabí (465 m n. m.) = 26 km

Sjezd z Plání do Strážného a do Vrchlabí

Vrchlabí – cyklobusem Špindlerův Mlýn – Svatý Petr (710 m n. m.), lanovkou Pláň (1195 m n. m.), na kole Bouda na Pláni, rozcestí U Krásné Pláně, Strážné, Vrchlabí (465 m n. m.) = 25 km

K Malému Labi

Vrchlabí – cyklobusem Špindlerův Mlýn – Svatý Petr (710 m n. m.), lanovkou Pláň (1195 m n. m.), na kole Kopřivník, Strážné, Mlýnské Domky, Kamenný Mlýn, Dolní Dvůr, Lánov, Vrchlabí (465 m n. m.) = 25 km

Za výhledy do Labského dolu

Vrchlabí – cyklobusem Špindlerův Mlýn (710 m n. m.), lanovkou Medvědín (1235 m n. m.), na kole Horní Mísečky, rozcestí na Haldách, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí (465 m n. m.) = 26 km

• Harrachov – Rokytnice/Jiz. – Vrchlabí – Janské Lázně – Pec /Sněžkou – Hor. Malá Úpa 118 km
• Jilemnice – Horní Mísečky 22 km
• Vrchlabí -Špindlerův Mlýn – 26 km
• Špindlerovka
• Trutnov – Mladé Buky – Svoboda nad Úpou – Horní Malá Úpa, Pomezní Boudy 30 km
• Žacléř – Lampertice – Bernartice – Trutnov 22 km
• Vrchlabí – Hradec Králové 75 km

Bikepark umožňuje prožít horský závodní adrenalin v prostoru, který je tomu určen a podle toho vybaven. Takovou zábavu nabízí například Trek Špindl Bike Park ve Špindlerově Mlýně. Lanovkou ve Svatém Petru se vyvezete i s kolem na kopec a po trasách doplněných překážkami s různou obtížností sjedete po sjezdovce dolů. Trasy jsou vyznačené a velmi náročné

Skiareál Herlíkovice  se nachází 3 km od města Vrchlabí směrem na Špindlerův Mlýn. Kromě dvousedačkové lanovky o délce 1 400 m přepravuje lyžaře i nově vybudovaná čtyřsedačková lanová dráha o délce 1 150 m, která je v provozu i při večerním lyžování. Celková přepravní kapacita areálu činí 6 000 os/hod. Všechny tratě se denně upravují. Společný odbavovací systém umožňuje na jednu jízdenku lyžování také v areálech Šachty Vysoké n.J., Kamenec Jablonec n.J., nebo v Jilemnici / Hrabačově. Výškové metry: 534 – 1005 m Sjezdové tratě: 11,3 km Technické zasněžování: 9,3 km Upravované běžecké tratě: 15 km Vleky: 5 Sedačkové lanovky: 2 Snowpark

Další služby pro návštěvníky: lyžařská škola, půjčovny a servisy lyží a snowboardů, restaurace a občerstvení přímo na svahu, dále prodejna sportovního vybavení.

Skiareál Herlíkovice v létě nabízí:

• Čtyřsedačková lanovka na vrchol Žalý
• Přeprava kol na lanovce ZDARMA
• Půjčovna terénních koloběžek a kol
• Cyklotrasy různých obtížností
• Rozhledna na vrcholu Žalý (nově zrekonstruovaná)
• Pěší turistika
• ZDARMA wapka na mytí kol
• Občerstvení a restaurace
• Ubytování přímo ve skiareálu v Penzionu/Apartmentu Herlikovice

Kamenná rozhledna Žalý otevřena

Ve středu 4. července 2012 byla ve 13 hod. starostou města Jilemnice slavnostně otevřena zrekonstruovaná rozhledna na vrchu Žalý. Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších prošla rozsáhlou rekonstrukcí za více jak 2 miliony 200 tisíc korun.

• Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších.
• Rozhlednu nechal vystavět v roce 1892 hrabě Jan Harrach.
• Z rozhledny je krásný výhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí.
• Příjemný výlet z náměstí ve Vrchlabí cca 5 km na nejvyšší kopec v okolí – Žalý (1019 m n.m.).
• Cestu nahoru si ulehčíte, pokud vyjedete na vrchol lanovkou v Herlíkovicích.

Půjčovna horských kol, sjezdových kol a koloběžek

• Provoz skiareálu: 16.6. – 30.6. sobota, neděle; 1.7. – 31.8. denně
• Provozní doba: 9:00 – 17:00 /odjezd každou celou hodinu
• Půjčovnu najdete vpravo od nástupiště lanovky
• Programy pro celou rodinu, trasy různých obtížností
• Sjezd po hřebenech Krkonoš

Lanovkou se vyvezete na vrchol Žalý 1 019m a odtud sjíždíte po lesních nebo štěrkových cestách.
Nepotřebujete nic, než odhodlání, chuť a dobrou náladu

Vrchol kopce Přední Žalý (1019 m n. m.) mezi Beneckem a Vrchlabím patřil od počátku 19. století k oblíbenému turistickému cíli kvůli krásnému výhledu na Krkonoše. První jednoduchá dřevěná rozhledna, či spíše zaměřovací bod, zde byla vystavěna roku 1836. Oblíbenou vyhlídku přerostl les a roku 1888 zřídil spolek Riesengebirge-Verein z Vrchlabí kovovou montovanou rozhlednu o výšce 15 metrů. Vedle této rozhledny nechal Jan hrabě Harrach postavit roku 1890 dřevěnou výletní restauraci s verandou. Kovová rozhledna byla po pouhých 4 letech v havarijním stavu a okresní hejtmanství nařídilo její demolici.

Současnou kamennou rozhlednu nechal vystavět Jan hrabě Harrach z podnětu jilemnického odboru Klubu českých turistů roku 1892. Na počest rakouského císaře Františka Josefa I. byla rozhledna označena jeho jménem a 7. září téhož roku byla otevřena veřejnosti. Spolu s rozhlednou souvisela výstavba přístupové cesty na Žalý od Mrklova. Roku 1900 původní restaurace vyhořela a na jejím místě vznikla nová dřevěná restaurace, která sem byla přenesena z Jubilejní zemské výstavy v Praze. Tato restaurace zanikla během 2. světové války a na jejím místě byla v roce 2009 vystavěna kopie restaurace podle projektu arch. Klose.

Z rozhledny je skutečně dobrý rozhled a to na Krkonoše a Podkrkonoší – např. Kotel, mohylu Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší, Medvědín, Černou horu, Luční boudu i Sněžku. Spatřit lze i vzdálená místa, např. siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Přístup k rozhledně je pěšky po červené turistické značce z Benecka. Další možností je použít sedačkovou lanovku z Herlíkovic. Poslední z velkých oprav rozhledny proběhla v roce 2012.

Skiareál Špindlerův Mlýn provozuje 5 lanových drah a 11 lyžařských vleků ve Špindlerově Mlýně a na Horních Mísečkách, celkem 25 km sjezdových tratí, z kterých je 95% technicky zasněžováno. K dispozici jsou 3 snowparky a U rampa, 2 dětské parky a 85 km běžeckých tratí.

Skipas zakoupený na kterékoliv pokladně je možno využít na všech lanových drahách a lyžařských vlecích (na LD Labská, LV na Horních Mísečkách, na LV Davidovka a Horal je možno využít nižší regionální jízdné). Lyžařská krkonošská magistrála a upravované běžecké trasy dosahují délky téměř 520 km.

 Ski areál Špindelrův Mlýn nabízí rodičovské a vratné skipasy. Za vratný skipas zaplatíte v hlavní sezoně 850 korun. Pokud jej vrátíte do dvou hodin, na pokladně vám vrátí 280 korun, do čtyř hodin, dostanete zpět 170 korun. Přenosný rodičovský skipas mohou využít partneři, kteří se střídají při hlídání dětí. Rodičovský skipas stojí v hlavní sezoně 900 korun, ale děti do šesti let mají jízdné zdarma.

 Novinky

Automatická obchodní místa – nákup skipasů za výhodnější ceny na samoobslužném automatu

Rozšířený Snowpark Horní Mísečky

4 nové zasněžovací sprchy na sjezdovce Harmony

Motion Team pro dospělé – lyžařský program pro členy/nečleny klubu, pod hlavičkou Skol Max Demoteamu

Široké spektrum aktivit: zbrusu nová Snow Show – s příběhem světové filmové tvorby pro malé i velké , Večeře zážitků – nové menu, Snow Camp, Picknic rolba, Freshtrack, Zážitková jízda rolbou

Nákup za nejvýhodnější ceny přes GOPASS.cz

 Chytrá sezónka – celosezónní skipas

Chytrá sezónka je celosezónní  lyžařský skipas ve Skiareálu Špindlerův Mlýn. Užijte si největší lyžařské středisko u nás a lyžujte zde celou zimní sezónu 2017/2018. Pokud byste si chtěli zalyžovat také ve Vysokých a Nízkých Tatrách, lze si rozšířit za příplatek 1 350 Kč platnost své Chytré sezónky i do těchto nejlepších slovenských středisek.

 Svatý Petr

Areál Svatý Petr je nejvýznamnějším centrem sportovního dění ve Špindlerově Mlýně. Každým rokem je dějištěm mnoha významných sportovních akcí. Přímo v areálu jsou v zimní sezóně v provozu 3 lanové dráhy a pět vleků. Sjezdové tratě jsou co do délky převýšení i úpravy nejkvalitnější v rámci celé ČR. Bohatě navštěvovaný je i snowpark včetně U-rampy. V rámci celého Špindlerova Mlýna (5 lanových drah a 11 vleků) platí jednotné jízdné. S areálem Medvědín je Svatý Petr propojen pravidelnou linkou SKI BUSU. Návštěvníci Špindlerova Mlýna zde najdou dostatek restaurací, lyžařských a snowboardových škol, večerního využití volného času – bazény, bowlingové dráhy, bobovou a sáňkařskou dráhu, diskotéky a v neposlední řadě i každodenní možnost večerního lyžování na kvalitně osvětlené sjezdové trati Hromovka s rychlou čtyřsedačkovou lanovou dráhou.

 Medvědín

Areál Medvědín, který je lanovou drahou spojen s areálem Horní Mísečky je stále více vyhledáván lyžaři, kteří mají rádi pohodové lyžování na slunečných svazích. Je zde velmi dobrá černá a červená sjezdová trať, která je určená především pro sportovní lyžařskou jízdu. Pro začátečníky a rodinné dovolené s dětmi doporučujeme areál Horní Mísečky, který nabízí čtyři lyžařské vleky, vždy kvalitně upravené sjezdovky a snowpark s vlastním vlekem určený snowboardistům. Běžecké tratě na Horních Mísečkách jsou častým vyhledávaným místem nadšenců běžeckého lyžování, kteří zde najdou každodenně kvalitně upravené běžecké tratě, které jsou výchozím místem na hřebenové túry.

 Labská

Nejnovějši areál Labská byl vybudován na trase původního lyžařského vleku Labská. Trasa nové lanové dráhy je oproti původní o 300 m prodloužena, vede tedy až k běžecké trati na Horní Mísečky. Také sjezdová trať byla prodloužena a rozšířena. Na Labské bylo dobudováno kompletní technické zasněžování.

Sněžka (polsky Śnieżka, německy Schneekoppe) je se svými 1603,3 m.n.m (dříve uváděný údaj1602 m.n.m.) nejvyšší horou Krkonoš, Sudet, Slezska, Čech, i celého Česka. Vzhledem k tomu, že vrchol Sněžky leží v Polsku (zhruba o 10 cm vyšší), je nejvyšším vrcholem ležícím uvnitř hranic Česka tedy Luční hora.

Je to významná dominanta východní části Krkonoš. Poblíž vrcholu Sněžky prochází česko-polská hranice, nejvyšší bod hory se nachází na polské straně hranice, několik metrů západně od kaple sv.Vavřince. Na vrchol vede ze 4,5 km vzdálené Pec pod Sněžkou kabinková lanovka.Severní, polská strana spadá do údolí řeky Lomničky, západní do Úpské rašeliny, jihozápadní část do Obřího dolu, jihovýchodní do údolí Jeleního potoka a východní přecházejí v Obří hřeben.

Vrcholek hory je skalnatý a má rozlohu okolo 120 000 m². Jelikož je Sněžka nejvyšší hora v širokém okolí, je z vrcholu rozsáhlý panoramatický rozhled. Vrchol slouží jako častý turistický cíl a pro jeho dosažení je možné využít celou řadu turistických cest a to jak pěších, tak i běžkařských.

Pramen Labe je označení místa na hřebeni Krkonoš, pro turistické účely symbolicky upraveného jako počátek řeky Labe. Nachází se v nadmořské výšce přibližně 1 387 m na Labské louce, necelý kilometr jihozápadně od hory Violík , na katastru města Špindlerův Mlýn, čili v okrese Trutnov Královéhradeckého kraje. Hranice s městem Rokytnice nad Jizerou a tedy okresem Semily kraje Libereckého se tu nekryje se severojižní tzv. Českou cestou, ale probíhá několik desítek metrů západně od pramene Labe. Místo patří k nejvyhledávanějším cílům vycházek na české straně pohoří, jeho význam byl oceňován již roku 1684, kdy je navštívil a požehnal královéhradecký biskup Jan František Kryštof z Talmberka .

Jak řečeno výše, jedná se pouze o symbolickou instalaci na křižovatce značených turistických cest v podobě skruže s přítokem a odtokem vody, vydlážděným okolím s lavičkami a (od roku 1968) kamennou stěnou, vyobrazující barevné znaky 28 významných měst, jimiž Labe na své cestě k moři protéká. Autorem stěny byl Jiří Škopek. Dále se zde nachází dvojice pamětních desek. První je věnována klubem českých turistů k sedmdesátinám propagátora české turistiky v Krkonoších Jana Buchara, druhá pak k osmdesátému výročí organizované turistiky a stému výročí narození Jana Buchara. Po Janu Bucharovi nese název i červeně značená trasa z Jilemnice, která je v tomto místě zakončena. V roce 2006 byla k prameni Labe umístěna dřevěná socha alegorie vody.

Vlastní rozvodí probíhá západně od tohoto místa ve vzdálenosti zhruba 150 až 300 m a v tomto prostoru se také nachází skutečné prameniště Labe, z důvodu ochrany přírody veřejnosti nepřístupné.

Cesta Česko – Polského Přátelství: Špindlerova bouda – Harrachov Špindlerův Mlýn Sezónní informační středisko KRNAP Labský důl – Harrachov Informační středisko KRNAP

Daleké výhledy, setkání s bohatou geologickou minulostí, vzpomínce na první lyžníky či zastávce u nejvodnatějšího krkonošského vodopádu, vybrali jste správnou trasu. U Dívčích lávek ke Špindlerově boudě. Ke 170 let staré Špindlerovce ve Slezském sedle se z východiště na Dívčích lávkách i ze Špindlerova Mlýna dostaneme autobusem (silnice postavena r. 1928), nebo po zelené značce (z Dívčích lávek 3 km). Pokračujeme po červené západním směrem. Místní názvy připomínají jeden ze způsobů obživy v horách – ptáčnictví (česká Čihadla a polský Ptas Kamien). Na Čihadlech potkáme malá rašeniliště s masožravou rostlinou rosnatkou okrouhlolistou.
Ze Špindlerovky na Petrovu boudu pokračujeme po červené, po 2 km narazíme na modře značenou odbočku doleva k Petrově boudě. V létě si můžeme vybrat, zda odbočíme nebo zda budeme pokračovat po hřebenovce, v zimě je tyčována jen cesta kolem Petrovky. Od Petrovky se na hraniční hřeben vrátíme po žluté značce a pokračujeme po červené. 
Z Petrovy boudy ke Sněžným jámám stoupáme na Dívčí a Mužské kameny – výrazné skály s dobrým rozhledem. Míjíme pomníčky – Kalmanův a O. Rysa, u něj odbočíme na polské území k nejvyšší hoře západních Krkonoš – Vysokému Kolu, 1508 m n.m. Vpravo se otevírá pohled do Velké a Malé Sněžné jámy s ledovcovými jezírky. Od Sněžných jam na Voseckou boudu a do údolí Mumlavy. Pokračujeme dále na Violík. O 1 km dál dojdeme na rozcestí se žlutou značkou (vede k prameni Labe –3 km).
Cesta se opět odkloní do Polska, mineme vrchol Sokolníku a na rozcestí červeně značených cest Tvarožníku odbočíme vlevo z hraničního hřebene na Voseckou boudu a do lesnatého údolí řeky Mumlavy. U ní se naše trasa setká s modře značenou Harrachovou cestou a společně pokračují po proudu až k dnešnímu poslednímu zastavení – Mumlavskému vodopádu. Vysoký je jen 8 m, ale je nejvodnatějším vodopádem Krkonoš. I tady se setkáváme se zajímavými útvary vytvořenými v žule – v peřejích nad vodopádem vymlelo víření vody obří hrnce či spíše kotle – největší u nás (s průměrem i 5 – 7m a hloubkou 3m). Od vodopádu sestoupíme do Harrachova buď po modré k autobusovému nádraží, nebo pokračujeme delší červeně značenou cestou do Harrachova – Nového Světa.

Délka: 19.5 km Převýšení: 498 m Maximální výška: 1198 m Minimální výška: 700 m

Jedinečné navenek, přátelské uvnitř: tak se představují Krkonoše. Objevte jejich jedinečnou krásu a unikátní přírodu, krkonošská města a sportovní střediska s širokou nabídkou aktivit. Zasportujte si, zastavte se, odpočněte si a prožijte aktivní i pohodovou dovolenou v nejvyšších českých horách.

Království legendárního Krakonoše s naší nejvyšší horou Sněžkou se táhne od Kořenova na západě až po Žacléř na východě. Mezi přírodní poklady Krkonošského národního parku patří například pramen Labe, Pančavský a Labský vodopád na úbočí Labského dolu, Mumlavský vodopád u Harrachova, Úpské rašeliniště nebo Černohorské rašeliniště. Zastavte se také u Památníku obětem hor a v některé z legendárních horských bud; nejslavnější a nejvýše položená je Luční bouda, která na hřebenech hor stojí už 400 let. S dětmi se vypravte třeba na Stezku korunami stromů v Janských Lázních anebo na prohlídku dělostřelecké tvrze Stachelberg.

 Krkonošská Stezka korunami stromů v Janských Lázních

Stezka korunami stromů v Krkonoších vyrostla v roce 2018 na okraji Janských Lázní na úpatí Černé hory mezi Hoffmanovou boudou a Zlatou vyhlídkou, ve smíšeném lese, kde se kromě borovic, smrků a jedlí nacházejí jeřáby a další druhy listnatých stromů. Nejstarší stromy jsou až sto let staré a tyčí se do třicetimetrové výšky.

Vyhlídková plošina je převyšuje o 15 metrů a nabízí nové výhledy na východ, jih a západ. Ostatně s 45metrovou vyhlídkovou věží, délkou 1 300 metrů a chodníky vedoucími až 23 metrů nad terénem se krkonošský projekt řadí k největším v Evropě. Na rozdíl od dvou starších stezek se tu podíváte i pod zem, ke kořenům lesních velikánů, a můžete studovat mikrosvět půdy od kořenů až po nejmenší živočichy.

Stezka v Krkonoších je po celé své délce bezbariérová a jsou na ní desítky zastávek s informacemi o krkonošském lese a několik adrenalinových stanovišť se sérií různých překážek, stejně jako na stezkách na Lipně i na Dolní Moravě se tu dolů můžete vrátit sklouznutím po tobogánu.

Stezka korunami stromů v Janských Lázních je otevřená po celý rok denně, v dubnu a květnu od 9:30 do 18:00, vstupné stojí 320 korun pro dospělé, pro děti a seniory (nebo ZTP) pak 250 Kč.

Na tomto běžkařském okruhu vás čeká celkové převýšení 348 metrů a celkové klesání 821 metrů. Trasa je to velmi pěkná, středně náročná trasa a vede nádhernou krajinou Krkonoš. Startovním a zároveň i cílovým místem této trasy je Špindlerův Mlýn. Trasa měří necelých 30 km.

Pro snazší začátek běžeckého výletu je dobré nechat se vyvézt lanovkou na Medvědín a odtud se vydat na cestu směrem na Horní Mísečky. Pro ty co si zvolí sportovnější variantu, vede cesta ze Špindlerova Mlýna na Horní Mísečky což je asi 1,5 km a 325 výškových metrů navíc. Z Horních Míseček vede trasa zhruba po vrstevnici svahu hory Mechovinec ve výšce 1074,4 m.n.m na první vrchol cesty zvaný Žalské rozsochy a kolem Kozlího hřbetu. Odtud bude cesta lehce klesat a stoupat po západním svahu Černé skály (1 038,6 m.n.m.) až na Janovu horu (975,5 m.n.m.). Z Janovy hory cesta klesá ke koňské farmě Hucul. Před dalším výstupem po Bucharově cestě na Janský vrch (924,7 m.n.m.) je možnost se na rozcestí Na rovince občerstvit a nabrat síly. 

 Po výstupu na Jánský vrch přijde opět klesání po Bucharově cestě s tím, že zhruba po  kilometru je odbočka doleva na Velbloudí cestu, která vede okolo Předního a Zadního Žalého v délce 8 km. Dle místního označení se jí říká Cesta milenců. Po ní dále pokračuje cesta traversem přes Žalský kozí hřbet až nad Dumlichův důl. Než cesta protne lyžařský areál v Herlíkovících je třeba ostře odbočit doleva sjet nad Andělskou horu a vrátit se směrem k Žalskému kozímu hřbetu kde se bude opět střídat klesání a stoupání až na rozcestí Na rovince. Odkud dále vede trasa východním úbočím Šeřína (1026m.n.m) nad budní enklávou Čerstvá Voda, skrz Třídomí  (na vidlicovém rozcestí je potřeba držet se vpravo) k potoku Honzova strouha. Cesta pokračuje enklávou Labská – Krausovy Boudy (zde je potřeba opatrnosti mezi chalupami vede sjezdová trať) lesem až do Bedřichova.

 Trasu je možné si zkrátit vynecháním okruhu z rozcestí Na rovince přes Janský vrch a zpět téměř o 9 km.

 Body trasy

Špindlerův Mlýn – Horní Mísečky – úbočí hory Mechovinec – Kozlí hřbet – Janova hora – farma Hucul – rozcestí Na rovince – Janský vrch – Přední a Zadní Žalý – Dumlichův důl – Andělská hora – Na rovince – úbočí Šeřína – Čerstvá voda – Třídomí – Honzova strouha – Bedřichov