Novinky

Krknonoše

Slovo, které u většiny z nás navodí vzpomínky na pobyt v nejvyšším a nejznámějším pohoří České republiky. Vzpomínky na lyžařské túry po hřebenech či sjezdy na svazích v okolí horských středisek, na školní výlety na vrchol nejvyšší hory Sněžky (1602 m n.m.), na rozkvetlé horské louky a tmavě zelené houštiny kleče, na modrá jezírka uprostřed tajemných rašelinišť, na tabulky se znakem prvního českého národního parku.

Vrchlabí

Živé průmyslové město a středisko značné části krkonošského podhůří. Brána do centrální části Krkonoš v pěkné poloze kolem řeky Labe v jeho údolí, omezeném rozsochou Žalého a Strážné hůry s Janovým kopcem.

Dobré výchozí místo pro návštěvy zajímavých lokalit v podhůří: Hostinné, Trutnov, Dvůr Králové a barokní Kuks, Nová Paka, Teplicko-adršpašské skály.

Sídlo Správy Krkonošského národního parku a jeho zařízení (Hlavní informační středisko, Krkonošské muzeum).

Vznik a rozvoj původně nepatrné osady, založené zřejmě v době kolonializace podhůří ve 13. století, souvisí s rozmachem dolování rud železa a drahých kovů. Královský báňský hejtman tu buduje renesanční zámek, později několikrát přestavovaný. V období třicetileté války do roku 1634 v majetku Albrechta z Valdštejna, který zde z místní suroviny zavedl výrobu palných a chladných zbraní pro svou armádu. Po jeho smrti získává panství cisařský generál Rudolf Morzin a v rukou jeho potomků přetrvává i ve větví Czerninů-Morzinů až do roku 1945.

V 19. století ustupuje hornictví a výroba železa do pozadí. Postupně převládá ve městě i v okolí textilní průmysl i strojírenství, elektrotechnika a výroba automobilů značky Škoda.

Pěší turistika v Krkonoších

Krkonoše jsou přímo rájem pro pěší turistiku, ve kterém můžete na vlastní kůži poznat jedinečnou krajinu v Evropě. Drsná příroda na hřebenech a vrcholcích hor Vás vyzývá. Ten, kdo zvládne kamenité pěšiny a překoná dlouhá stoupání, bude odměněn nádhernými výhledy do kraje. Kdo ucítí vítr na tváři a nechá se kochat panoramaty, rychle pochopí, proč je toto místo tak výjimečné a také, jak vznikly všechny ságy a pověry o Krkonoších.

Pěší turistika má zde dlouholetou tradici. Již Goethe putoval na Sněžku (1602 m) za východem slunce. Turistické trasy jsou dobře vyznačeny a rozlišeny různými barvami (červená, modrá, žlutá a zelená). Proto je také orientace i pro návštěvníky, kteří jsou zde poprvé, s turistickou mapou jednoduchá. Pokud neradi šlapete do kopce můžete využít lanové dráhy. Návštěvu sousedního Polska Vám umožní hraniční přechody pro pěší. Vzhledem k tomu, že se může počasí v Krkonoších během jedné hodiny zcela změnit, doporučuje se mít s sebou na túru vždy turistickou mapu, oblečení do deště a něco teplejšího. Pohybujte se pouze po vyznačených trasách a berte prosím zřetel na citlivou krkonošskou přírodu.

Malebná krajina nejvyšších českých hor Krkonoš s nejvyšší horou Sněžkou a pramenem světového veletoku Labe přitahují již více než sto let navštěvníky z celé Evropy. Přestože je krkonošská krajina chráněna národním parkem a některá místa jsou pro cyklisty nedostupná, najdete v Krkonoších i v podhůří stovky kilometrů krásných tras pro horská, treková i silniční kola. Odměnou za nějaké to šlapání do kopců vám budou zážitky z úchvatných výhledů, z jedinečné přírody, malebných horských vesnic i podhorských historických měst. Šetřit občas síly do kopců vám pomohou sedačkové lanovky, které vás vyvezou nahoru i s kolem nebo speciálně vybavené cyklobusy. Vybrali jsme pro vás některé trasy tak, aby vám přinesly nejen nezapomenutelné zážitky, ale také více poznání – poznání místní krajiny, lidí a historie. Třeba vám pak náš kraj ještě více přiroste k srdci.

Vrchlabím, kde „začínají Krkonoše“, prochází dvě dálkové cyklotrasy. Cyklotrasa č. 2, Labská stezka, dříve značená jako č. 24, začíná ve Vrchlabí a směřuje více či méně podél Labe až do Německa, kde se Labe vlévá do moře. Druhou dálkovou je cyklotrasa č. 22, tzv. Jizersko-jesenická magistrála, která křižuje Krkonoše v jejich podhorské části a prochází i napříč Vrchlabím.

Svůj start má ve Vrchlabí u vlakového nádraží pásově značená cyklotrasa č. 4301, která vede z Vrchlabí přes Horní Lánov a Černý Důl na Hoffmanovy boudy v Janských Lázních (13 km).

Další cyklotrasou, která začíná ve Vrchlabí, a to na náměstí Míru u kostela sv. Vavřince, je krkonošská cyklotrasa č. 10. Odsud stoupá na Křížovky směr Benecko a pokračuje přes Mrklov do Horních Štěpanic, na Rovinka a do Vítkovic k hotelu Praha (18 km). Cestou ji křižují další cyklotrasy, po kterých lze pokračovat až na hřebeny Krkonoš.

Cyklostezka Vrchlabí – Lánov

Cyklostezka mezi Vrchlabím a Lánovem začíná cca 100 m za autobusovým nádražím ve Vrchlabí a je hojně využívána nejen cyklisty ale i in-linery. Povrch je nový asfaltový, lehce hrubší. Náročnost lehká, pozor však na sjezd z kopce do Lánova. Stezka je v půli kopce přerušená na cca 100 m, které je nutno překonat po hlavní silnici. Dále cyklostezka pokračuje až na konec Lánova směr Čistá.

Výchozí místo: ul. Lánovská, za autobusovým nádražím ve Vrchlabí.

Délka trasy: 2,5 km

Nejezděte na kole do kopce je mottem Dlouhých sjezdů , které připravil pro návštěvníky Krkonoše – svazek měst a obcí se Správou Krkonošského národního parku. Cyklobusem a lanovkou se i s kolem můžete vyvézt co nejvýše a potom se vydat z horských poloh pohodlnou jízdou do krkonošského podhůří. Trasy nejsou v terénu speciálně značeny, ale vedou po stávajících cyklotrasách. Z Vrchlabí jich můžete využít hned několik.

Kam teče Labe

Vrchlabí – Herlíkovice (538 m n. m.) – lanovkou na Přední Žalý (1018 m n. m.), na kole Benecko, Křížovky, Kněžice, Vrchlabí, Kunčice nad Labem, Klášterská Lhota, Hostinné (350 m n. m.) = 27 km

Sjezd pod Liškou

Vrchlabí – cyklobusem Janské Lázně (670 m n. m.), lanovkou Černá hora (1299 m n. m.), na kole Pražská bouda, Lesní bouda, Tetřeví boudy, Hříběcí boudy, Strážné, Vrchlabí (465 m n. m.) = 26 km

Sjezd z Plání do Strážného a do Vrchlabí

Vrchlabí – cyklobusem Špindlerův Mlýn – Svatý Petr (710 m n. m.), lanovkou Pláň (1195 m n. m.), na kole Bouda na Pláni, rozcestí U Krásné Pláně, Strážné, Vrchlabí (465 m n. m.) = 25 km

K Malému Labi

Vrchlabí – cyklobusem Špindlerův Mlýn – Svatý Petr (710 m n. m.), lanovkou Pláň (1195 m n. m.), na kole Kopřivník, Strážné, Mlýnské Domky, Kamenný Mlýn, Dolní Dvůr, Lánov, Vrchlabí (465 m n. m.) = 25 km

Za výhledy do Labského dolu

Vrchlabí – cyklobusem Špindlerův Mlýn (710 m n. m.), lanovkou Medvědín (1235 m n. m.), na kole Horní Mísečky, rozcestí na Haldách, Špindlerův Mlýn, Vrchlabí (465 m n. m.) = 26 km

  • Harrachov – Rokytnice/Jiz. – Vrchlabí – Janské Lázně – Pec /Sněžkou – Hor. Malá Úpa 118 km
  • Jilemnice – Horní Mísečky 22 km
  • Vrchlabí -Špindlerův Mlýn – 26 km
  • Špindlerovka
  • Trutnov – Mladé Buky – Svoboda nad Úpou – Horní Malá Úpa, Pomezní Boudy 30 km
  • Žacléř – Lampertice – Bernartice – Trutnov 22 km
  • Vrchlabí – Hradec Králové 75 km

Bikepark umožňuje prožít horský závodní adrenalin v prostoru, který je tomu určen a podle toho vybaven. Takovou zábavu nabízí například Trek Špindl Bike Park ve Špindlerově Mlýně. Lanovkou ve Svatém Petru se vyvezete i s kolem na kopec a po trasách doplněných překážkami s různou obtížností sjedete po sjezdovce dolů. Trasy jsou vyznačené a velmi náročné

Skiareál Herlíkovice – Bubákov se nachází 3 km od města Vrchlabí směrem na Špindlerův Mlýn. Kromě dvousedačkové lanovky o délce 1 400 m přepravuje lyžaře i nově vybudovaná čtyřsedačková lanová dráha o délce 1 150 m, která je v provozu i při večerním lyžování. Celková přepravní kapacita areálu činí 6 000 os/hod. Všechny tratě se denně upravují. Společný odbavovací systém umožňuje na jednu jízdenku lyžování také v areálech Šachty Vysoké n.J., Kamenec Jablonec n.J., nebo v Jilemnici / Hrabačově. Výškové metry: 534 – 1005 m Sjezdové tratě: 11,3 km Technické zasněžování: 9,3 km Upravované běžecké tratě: 15 km Vleky: 5 Sedačkové lanovky: 2 Snowpark

Další služby pro návštěvníky: lyžařská škola, půjčovny a servisy lyží a snowboardů, restaurace a občerstvení přímo na svahu, dále prodejna sportovního vybavení.

www.skibubakov.cz

Skiareál Herlíkovice – Bubákov v létě nabízí:

• Čtyřsedačková lanovka na vrchol Žalý
• Přeprava kol na lanovce ZDARMA
• Půjčovna terénních koloběžek a kol
• Cyklotrasy různých obtížností
• Rozhledna na vrcholu Žalý (nově zrekonstruovaná)
• Pěší turistika
• ZDARMA vapka na mytí kol
• Občerstvení a restaurace
• Ubytování přímo ve skiareálu v Penzionu/Apartmentu Herlikovice

Kamenná rozhledna Žalý otevřena

Ve středu 4. července 2012 byla ve 13 hod. starostou města Jilemnice slavnostně otevřena zrekonstruovaná rozhledna na vrchu Žalý. Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších prošla rozsáhlou rekonstrukcí za více jak 2 miliony 200 tisíc korun.

• Jediná kamenná rozhledna v Krkonoších.
• Rozhlednu nechal vystavět v roce 1892 hrabě Jan Harrach.
• Z rozhledny je krásný výhled nejen na Krkonoše, ale i do širokého okolí.
• Příjemný výlet z náměstí ve Vrchlabí cca 5 km na nejvyšší kopec v okolí – Žalý (1019 m n.m.).
• Cestu nahoru si ulehčíte, pokud vyjedete na vrchol lanovkou v Herlíkovicích.

Půjčovna horských kol, sjezdových kol a koloběžek

• Provoz skiareálu: 16.6. – 30.6. sobota, neděle; 1.7. – 31.8. denně
• Provozní doba: 9:00 – 17:00 /odjezd každou celou hodinu
• Půjčovnu najdete vpravo od nástupiště lanovky
• Programy pro celou rodinu, trasy různých obtížností
• Sjezd po hřebenech Krkonoš

Lanovkou se vyvezete na vrchol Žalý 1 019m a odtud sjíždíte po lesních nebo štěrkových cestách.
Nepotřebujete nic, než odhodlání, chuť a dobrou náladu…

Vrchol kopce Přední Žalý (1019 m n. m.) mezi Beneckem a Vrchlabím patřil od počátku 19. století k oblíbenému turistickému cíli kvůli krásnému výhledu na Krkonoše. První jednoduchá dřevěná rozhledna, či spíše zaměřovací bod, zde byla vystavěna roku 1836. Oblíbenou vyhlídku přerostl les a roku 1888 zřídil spolek Riesengebirge-Verein z Vrchlabí kovovou montovanou rozhlednu o výšce 15 metrů. Vedle této rozhledny nechal Jan hrabě Harrach postavit roku 1890 dřevěnou výletní restauraci s verandou. Kovová rozhledna byla po pouhých 4 letech v havarijním stavu a okresní hejtmanství nařídilo její demolici.

Současnou kamennou rozhlednu nechal vystavět Jan hrabě Harrach z podnětu jilemnického odboru Klubu českých turistů roku 1892. Na počest rakouského císaře Františka Josefa I. byla rozhledna označena jeho jménem a 7. září téhož roku byla otevřena veřejnosti. Spolu s rozhlednou souvisela výstavba přístupové cesty na Žalý od Mrklova. Roku 1900 původní restaurace vyhořela a na jejím místě vznikla nová dřevěná restaurace, která sem byla přenesena z Jubilejní zemské výstavy v Praze. Tato restaurace zanikla během 2. světové války a na jejím místě byla v roce 2009 vystavěna kopie restaurace podle projektu arch. Klose.

Z rozhledny je skutečně dobrý rozhled a to na Krkonoše a Podkrkonoší – např. Kotel, mohylu Hanče a Vrbaty na Zlatém návrší, Medvědín, Černou horu, Luční boudu i Sněžku. Spatřit lze i vzdálená místa, např. siluety Ještědu, Bezdězu, Ralska, Trosek i Zvičiny. Přístup k rozhledně je pěšky po červené turistické značce z Benecka. Další možností je použít sedačkovou lanovku z Herlíkovic. Poslední z velkých oprav rozhledny proběhla v roce 2012.